Zaslechnuto ve skladu

„Nezlobíš se, že jsem tě nechal nýst tu krabici?“
„Ale vůbec nééé … aspoň ta dáma vidí, že se malíři neštítí práce."

Zaslechnuto v kavárně

„Tak jsem projela skoro celej svět a zjistila, že…“
„ že… ? ? ? “
„… že můžu žít všude. Tak jsem se rozhodla, … že budu žít tady!“

Zaslechnuto v hospodě 3

„Kdybych nebyl napitej, tak bych tady nebyl … ale zasejc, kdybych tady nebyl, tak bych nebyl napitej!“

Zaslechnuto v autobuse

„Jistě, matriarchát existoval, … a dodnes snad někde existuje. Jen tak mě napadlo – ví někdo, kdo se tam stará vo kuchyň a kdo vo dílnu a vo vercajk?“

Zaslechnuto u vodního tobogánu

„To je skluzka, co?!!!“
„Do tý trubky by mě teda nikdo nedostal…“
„ ? ? ? …“
„… no nedostal!“
„Vždyť i děti jezděj!“
„Zaručí mi někdo, že to tam někde není ucpaný?!“

Zaslechnuto u redaktorky

„Není většího nebezpečí pro společnost, nežli vzdělaný člověk bez charakteru!“

Zaslechnuto u nálevního pultu

„Vy s tím baretem … vy jste z francouzské legie?“
„ ? ? ? “
„Pojďte blíž…“ – a obsluha šeptem: „…depák, to je českej malíř.“

Zaslechnuto při rozchodu

„Tak kdy?“
„No, v devatenáct…“
„… co blbneš … večer?!!!“
„Neee, ráno! … ráno v devatenáct!“
„Teda v sedum!...“
„… a jooo, já si nemoh vzpomenout, jak se řekne ráno v devatenác … teda v sedum.“

Zaslechnuto při nasedání do auta

„Mám si sednout?“
„Jistě, já v autě místo na stání nemám!“

Zaslechnuto pod dvě stovky

„Mně kdybyste, byl bych rád, to spočítala pod dvě stovky!“
„Sto devadesát devět! Prosím!“
„Děkuji, to je dobrý!“
„Také!“
.
.
.
„A kde je účet? … teď nevím kolik….“
„... chtěl’s to pod dvě stovky! ... neee…?“

Zaslechnuto o bůčku

„Pane pane … pamatujete, jak jsme mluvili na Nový rok? … jooo pane…“
„ ? ? ? “
„… tak já bych ty politiky … kvérem! … vždyť co to má znamenat … ta-ta-ta-ta ..., že nám zdražili bůček???“

Zaslechnuto nad límečkem košile

„Ať dělám, co dělám, vždycky mám tu světlou košili u krku jako dobytek!“
„To já taky, a denně si krk meju, ráno i večer.“
„Já to mám od mejkapu.“
„Já ne, ale všechno zbytečný … asi se  přestanu mejt!!!“

Zaslechnuto na úřadu

„… a proč si tam, pane, nedáváte titul?“
„No, víte, jak bych vám to řekl, já když ten dotazník…“
„ ? ? ? “
„… nevím vyplnit, tak ten titul inženýr by se mi pak zdál tam takový trapný…“

Zaslechnuto na ulici

„Nedělejte nám z ženskejch chlapy a z chlapů baby, … pak se divíte, že tu nejsou chlapi!!!“

Zaslechnuto mezi kamarády

„Tak jdeš?“
„Jo … s manželkou…“
„… aha aha, … no jo … poloviční zábava a dvojnásobná útrata!“

Zaslechnuto mezi důchodci

„Co tam děláš?“
„Tak … všechno!“
„Co všechno?“
„Prostě všechno…, co voni dva, dyž tam nejsou.“
„Tak jakou máš funkci?“
„Taky jsem o tom přemýšlel a…“
„… a?“
„Definoval bych to, že jsem ,Samostatný brigádník´.“

Zaslechnuto v restauraci

„Taky se mi stalo, snad pět příborů … taková tabule to byla.“
„Hm … mně také, to já pak nevím, na co je kerej…“
„To já taky ne … ale slyšel jsem, že to je, jak nosej jídla, tak bereš příbory zvenčí k talíři, v tom pořadí.“
„A co když příbory dojdou.“
„Tak jíš rukama … seš král…!“

Zaslechnuto v Elektře

„Tak vám vracim ten setobox…“
„Copak, nejste spokojen?“
„Ne!!!“
„???“
„… sice ste mi to vyměnili, ale tam  ten měl přehrávač!“
„Ale dyť jste souhlasil … sme se dohodli. A tenhle je lepčí!“
„Já vím, ale nemá ten přehrávač!“
„Potřebujete ho?“
„Jo!“
„???“
„Hraju si porno…“ „Tak vám vrátíme … to bude 460 korun!“
 „Tak jó, … aspoň pozvu ňákou babu na večeři…“
„Tak vidíte!!! … a vyřešíme tak i to porno!“